Už v Bibli se píše, že se člověk od pradávna pokoušel vystoupit co nejvýš, aby se dostal co nejblíže k Bohu. Ten je následně potrestal rozrůzněním jazyků. Dnes se tyto země s různými jazyky pokoušejí vystoupat stále, jen jejich pohnutky jsou už možná trochu jiné. Několik zemí se v posledních letech zapojilo do souboje o nejvyšší budovu světa. Nejspíše se nechtějí přiblížit zraku Boha, jde jim spíše o pozornost turistů, pro které mohou být budovy protínající oblohu silným lákadlem. Která země aktuálně vyhrává souboj o nejvyšší budovu světa a je tak nejlépe vidět?
Pokud by nebyl svět zahalen oparem kovidové doby, stále by pokračoval souboj o to, jaká země k sobě naláká nejvíce turistů. Těmito lákadly může být ledacos. Přeborníky v tomto odvětví se v posledních letech stali šejci z Dubaje. V tomto nejlidnatějším městě Spojených arabských emirátů (hlavním městem země je však Abu Dhabí) najdete opravdu nepřeberné množství různých míst, které stojí za návštěvu. Můžete zde navštívit zářící zahrady, zahrady s květinami zastřiženými do nejrůznějších tvarů, budovu ve tvaru rámu, v obrovských obchodních centrech se můžete potěšit v akváriu či dokonce na zasněžené sjezdovce. Je asi známým faktem, že jedním z těchto lákadel je také aktuálně nejvyšší budova světa Burdž Chalífa. Tu v normálních dobách navštěvovalo kolem 1,5 milionů turistů ročně. Výškové budovy ale vždy nebyly stavěny jen pro odiv zahraničních turistů.
Historie psána v New Yorku
Nejvyššími budovami světa byly dlouho egyptské pyramidy. S rozvojem architektury, vývojem stavebních materiálů však začátek souboje o nejvyšší budovu světa můžeme datovat na přelom 18. a 19. století. A není překvapením, že historie výškových budov byla psána ve Spojených státech amerických, konkrétně ve městě New York. Tato metropole byla dlouhá léta příkladem toho, jak snadno populaci umístit do výškových budov. A v historii bychom zde našli i ty úplně nejvyšší.
Začátky byly pozvolné. Do 20. století vstupovala na první příčce budova s názvem Park Row Building, které měla “pouhých” 119 m do výšky. (Slovo “pouhých” ponechme v závorce, protože mysleme na to, že nejvyšší budovou ČR je v dnešní době brněnská AZ Tower, jenž má o 8 metrů méně.) Ve světě se však tato výška postupem času téměř zosminásobila. Nadvládu New Yorku na začátku sedmdesátých let dovršila známá Empire State Building a poté také s hořkostí proslulý World Trade Center.
Asijské budovy rostou a rostou…
V roce 1973 se nadvláda v žebříčku nejvyšších budov světa na celých 25 let přesunula do Chicaga. Tamní Sears Tower dosahuje výšky 442 m (stále nám tedy do dnešní nejvyšší mety zbývá zhruba polovina). V roce 1998 byly v malajském Kuala Lumpuru postaveny Petronas Towers, bájnou metu 500 metrů ale překonali až o 6 let později v Tchaj-pej. V hlavním městě Tchaj-wanu se můžeme obdivovat 509 metrů vysoké budově s označením 101. V roce 2010 se ale do souboje o nejvyšší budovu světa vytyčil kolos v již zmiňované Dubaji, a do vedení se dostal o více než 300 metrů. Historii nejvyšších budov světa dokládá následující tabulka.
| ROKY NADVLÁDY | NÁZEV BUDOVY | MĚSTO | VÝŠKA |
|---|---|---|---|
| 1899-1904 | Park Row Building | New York | 119 m |
| 1908-1909 | Singer Building | New York | 186 m |
| 1909-1913 | Metropolitan Life Tower | New York | 213 m |
| 1913-1930 | Woolworth Building | New York | 241 m |
| 1930 | 40 Wall Street | New York | 283 m |
| 1930-1931 | Chrysler Bulding | New York | 318 m |
| 1931-1971 | Empire State Bulding | New York | 381 m |
| 1971-1973 | 1 World State Bulding | New York | 417 m |
| 1973-1998 | Sears Tower | Chicago | 442 m |
| 1998-2004 | Petronas Towers | Kuala Lumpur | 451 m |
| 2004-2010 | Taipei 101 | Tchaj-pej | 509 m |
| 2010-? | Burdž Chalífa | Dubaj | 828 m |
Dubaj vs. Čína
Pokud tedy historie nejvyšších budov světa byla zpočátku psána v USA, ta novodobá se přesunula do Asie. Nejen, že se v tomto tisíciletí dostaly postupně hned tři asijské budovy na úplný vrchol žebříčku. V aktuálním žebříčku nejvyšších budov světa najdeme asijské budovy také na dalších pozicích. Na počet zástupců kraluje Čína, kde bylo postaveno hned devět budov z elitní patnáctky. V ní asijskou nadvládu narušují jen dvě budovy v USA – nové One World Trade Center a Central Park Tower. Žebříček deseti nejvyšších budov světa předkládá následující tabulka.
| POŘADÍ | NÁZEV BUDOVY | MĚSTO | VÝŠKA |
|---|---|---|---|
| 1. | Burdž Chalífa | Dubaj (SAE) | 828 m |
| 2. | Shanghai Tower | Šanghaj (Čína) | 632 m |
| 3. | Abrádž Al-Bajt | Mekka (Saudská Arábie) | 601 m |
| 4. | Ping An International Finance Centre | Šen-čen (Čína) | 599 m |
| 5. | Goldin Finance 117 | Tchien-ťin (Čína) | 597 m |
| 6. | Lotte World Tower | Soul (Jižní Korea) | 555 m |
| 7. | One World Trade Center | New York (USA) | 541 m |
| 8. | Guanghzou CTF Finance Centre | Kanton (Čína) | 530 m |
| Tchien-ťin CTF Finance Centre | Tchien-ťin (Čína) | 530 m | |
| 9. | CITIC Tower | Peking (Čína) | 528 m |
| 10. | Tchaj-pej 101 | Tchaj-pej (Tchaj-wan) | 509 m |
Tabulka je zároveň přehled zastřešených budov bez anténních systémů, které přesáhly výšku 500 m. Na úplném vrcholu máme již více než deset let Burdž Chalífu. Od roku 2016 ji přitom v Dubaji začala růst ještě vyšší kolegyně – Dubai Creek Tower. Její výstavbu ale pozastavila – tak jako plno dalších odvětví lidské činnosti – pandemie koronaviru.
Jak vysoko se člověk zastaví? Co bude dál?
Právě koronavirus také odpověď na druhou otázku dost zkomplikoval. Před ním by předpověď mohla být jednoduchá a šlo by skutečně především o to, jak vysoko se člověk zastaví. Stále by tak přicházely vyšší a vyšší budovy a žebříček by se musel stále aktualizovat. Titul nejvyšší budovy totiž městu zvyšuje prestiž a také počet případných turistů. Ten je ovšem v dnešní době nejistý, a to bude i v době, kdy už bychom se pohybovali po nejsilnější náloži pandemie.
Ani největší odborníci si nemůžou být jistí, jaké všechny důsledky bude mít pandemie koronaviru na cestovní průmysl. Ten totiž netrpí jen ztrátou turistů na různě dlouhá “zlockdownovaná” období. I po otevření měst turistům, i po otevření největších světových památek si totiž cestovní průmysl bude pamatovat, že tu nějaký vir byl (je a bude?). Historické i moderní památky (pokud tak můžeme nazvat skvosty moderní architektury) totiž budou muset stále plnit různá opatření.
Jakýkoliv turistický cíl totiž logicky bude muset korigovat příliv svých návštěvníků. Fronty, jak si je bohužel často pamatujeme, už nebudou co bývaly. A týká se to samozřejmě i nejvyšších budov, které jsem na začátku článku zařadil mezi turistická lákadla. Já, který se mohu mezi tyto nalákané turisty zařadit, protože také já jsem navštívil Burdž Chalífu už jen proto, že je “prostě nejvyšší”. A kdybychom si nezakoupili lístek dopředu přes internet, také bychom čekali v roce 2019 v obrovské frontě.
Jak se s tímto problémem turismus vypořádá je otázkou pro větší odborníky. Já z vlastní zkušenosti mohu říct, že by se vypořádat měl, protože navštívit nejvyšší budovu světa je zážitek. Ani ne pro ten úžasný pohled shora, ale spíše pro ten pocit, když vyjdete z Dubai Mall a poprvé vzhlédnete proti kolosu, obru. Svět nabízí mnoho krás a doufejme, že je budeme moci zase v klidu poznávat.
