Na dresech hráčů NHL v letošní sezoně najdeme tak známá jména, jako jsou Domi, Nylander, Tkachuk nebo českým fandům bližší Šťastný či Zadina. Když se ale ostřílení fandové podívají do obličeje hokejisty oblékající tento dres možná tvář nepoznají. Jde totiž o hráče, kteří úspěchy a slávu v zámoří stále ještě dobývají, a jména proslavili spíše jejich otcové. Jaká je jejich pozice? Někteří zůstávají ve stínu, jiní z něj vykukují, či úplně vylézají. Někteří získali i nové občanství díky tomu, že se jejich otcové prosadili právě za oceánem.
Po celém světě, v různých oborech najdeme případy, kdy potomek kráčel ve stopách svého rodiče. Takový člověk má pak specifickou pozici. Povědomí široké společnosti o jeho jméně mu dává šanci se prosadit, zároveň to má i své překážky. Syn slavného hudebníka, dcera uznávané vědkyně, syn úspěšného sportovce – ti všichni se musí vypořádávat s tím, že díky jejich rodičům jsou před ně kladena už některá očekávání. Musí vystupovat ze stínu svého otce či matky, a to někdy není jednoduché, a tak se takový potomek na výslunní nakonec nemusí vůbec dostat. Takové případy najdeme v různých oborech lidské činnosti, v různých sportech. Také na hokejových kluzištích najdeme několik jmen, která proslavila spíše předchozí generace, než jejich aktuální nositelé. Pojďme si připomenout několik takových slavných synů ještě slavnějších hokejistů, které nyní můžeme najít na hokejových stadionech v zámořské NHL.
Zkuste si kroužit po ledě a mít na zádech svého dresu napsána jména jako Lemieux, Macinnis, Tkachuk či Nylander.
Vystupování ze stínu otce
Tato jména zná snad každý fanoušek zámořského hokeje. Mikael Nylander nastoupil v NHL k téměř tisícovce zápasů, ve kterých získal téměř 700 kanadských bodů. Keith Tkachuk se v obou statistikách přehoupl dokonce přes hranici 1000. Al Macinnis vstřelil v NHL 340 branek, na 934 přihrál a to opora Calgary či St. Louis nastupovala přes 20 let své zámořské kariéry v obraně. Ryan Macinnis, bratři Matthew a Brady Tkachukové, či William a Alexander Nylanderové tedy rozhodně mají na co navazovat. I když právě o dva roky starší William letos zatím výrazně pomáhá ke skvělému vstupu Toronta do soutěže.
Situaci nemá jednoduchou ani Brendan Lemieux a nic na tom nemění fakt, že není synem současného majitele Pittsburghu Penguins, ale “jen” jmenovce Claudea. Protože je laťka otců nastavena opravdu vysoko, můžeme říci, že tito synové ze stínu ještě nevystoupili. Podobně je tomu například také v případě Sama Gagnera či Jacka Druryho, potomků Dave Gagnera a Chrise Druryho.
Na druhou stranu zde ovšem máme hráče, kteří stín svého otce již nyní v NHL překročili. U Švédů Eliase Lindholma či Alexandera Steena si mnozí z vás možná ani nevybaví jejich otce, kteří se za mořem také představili. U opor Calgary (dříve Caroliny) a St. Louis tak rozhodně můžeme tvrdit, že jejich výstup ze stínu byl úspěšný. V případě Filipa Zadiny, hráče Detroitu, nebo dříve Jiřího Šlégra, držitele Stanleyova poháru, je situace jiná pouze v tom, že jejich otce známe, protože jde o české hokejové rody. Ani Marek Zadina, ani Jiří Bubla toho však v NHL příliš nenahráli.
Kategorií sám pro sebe, co se vystupování ze stínu týče, je pak Max Domi. Jeho otec Tie byl v NHL známý především pro svou roli bitkaře. Jeho syn v takto vyšlapaných krocích úplně nepokračuje. V dresu Arizony a nyní Montrealu patří mezi ofenzivní esa, a tak můžeme říci, že úspěšně vstupuje ze stínu trochu jiným směrem.
Hokejové rodiny z Evropy
Po shrnutí nejvýraznějších rodinných dvojic, ať už slávu NHL dobyl otec či syn, si můžeme všimnout, že úspěšnější synové přišli za oceán z Evropy. Vedle synů Mikaela Nylandera jsme si totiž zmínili švédské útočníky Alexandera Steena, Eliase Lindholma či česká želízka Filipa Zadinu či v letech předchozích Jiřího Šlégra. Roli může hrát fakt, že Evropané v dřívějších letech nestrávili za oceánem tolik sezon a jejich překonávání tak mají jejich synové o to snadnější. Výjimkou jsou pak evropské hvězdy, kterým se Ameriku dobýt podařilo, jako například zmíněný Mikael Nylander.
Z evropských talentů to však nejsou jen bratři Nylanderové, kteří se snaží kráčet ve velkolepě vyšlapaných stopách svého otce. Dlouholetou hvězdou Caroliny byl Sami Kapanen. Jeho syn Kasperi byl před letošní sezonu vyměněn z Toronta do Pittsburghu, který mladého Fina v roce 2014 draftoval. Také Kasperi Kapanen ovšem za 5 sezon zatím záře zámořských hvězd nedosáhl.
Populárním se v NHL stalo také švédské jméno Samuelsson, za což se zasloužili obránci Kjell a především Ulf. Nejsou přitom v spolu v žádném příbuzenském vztahu. Oba ale do NHL dodali hned tři mladé hráče. Ulf pomohl svému synovi Mattiasovi, Kjell může být pyšný hned na dva své potomky – Philipa a Henrika. Z ruských hráčů, kteří věděli, jaké to je hrát v NHL už od svého otce, jmenujme Vladislava Namestnikova, syna Jevgenije. Jde o útočníka, který většinu své zámořské kariéry strávil v dresu Blesků z Tampy.
K českým významným dodavatelům hokejových potomků do zámořské soutěže přidejme k Jiřímu Bublovi a Markovi Zadinovi ještě Michala Pivoňku, Františka Musila či Slováka Petera Šťastného. Zatímco Jacob Pivoňka, David Musil a Yan Šťastny se v NHL zatím neprosadili, Yanův bratr Paul patří mezi opory Las Vegas, dříve především Colorada.
Z Evropy za moře
Posledním jmenovaným hokejovým synem byl Paul Šťastny. Ač byl otec slovenského původu, Paul je oporou nejen týmu z Las Vegas, ale také americké reprezentace. Úspěšné působení otců v NHL tak nemuselo synům přinést jen hokejové radosti a strasti, ale také americké občanství. Netýká se to jen Paula a Yana Šťastných, ale také všech jmenovaných Samuelssonů (od Ulfa a Kjella) nebo Jacoba Pivoňky, syna ikony Washingtonu Capitals.
Synové Jiřího Bubly a Františka Musila si česká občanství ponechali. František Musil si při své kariéře v NHL začal říkat Frank, ale to ukázalo spíše jeho spjatost s USA než jeho syna. František Musil je totiž jedním z hráčů, kteří v době komunismu s Československa emigrovali. Zatímco Musil si našel nový domov za oceánem, Peter Draisaitl, současný trenér pardubického Dynama, emigroval do Německa. Ač se tedy narodil v Karviné, jeho syn Leon má již jen německé občanství. Bohužel pro český hokej, protože Leon Draisaitl je nejúspěšnějším hokejovým potomkem, kterého v letošní sezoně můžeme v zámořské NHL vidět. Nechybělo kousek a mohli jsme být nacionálně hrdí na aktuálně vyhlášeného nejužitečnějšího a nejproduktivnějšího hráče nejkvalitnější hokejové ligy světa.
