Fotbalové EURO se přehouplo do vyřazovací fáze. Díky výkonům v základní skupině, ale také v předcházející kvalifikaci se mezi úplné favority zařadila Itálie. Mistři světa z roku 2006 přitom v posledních letech příliš fotbalové radosti svým fanouškům nedělali. Na poslední MS se Squadra Azzurra dokonce vůbec neprobojovala. Dere se italský fotbal zpět vzhůru? Potvrzením této tendence by mohla být také přeměna ligové scény a výkony letošního nového italského mistra Interu Milán či římského AS v Evropské lize.
V osmifinále Ligy mistrů a Evropské ligy měla Itálie hned pětinásobné zastoupení. Pro Juventus, Lazio, Atalantu Bergamo v Lize mistrů i pro AC Milán v Evropské lize to však byla konečná. Pouze AS Řím dokázal vystoupat do semifinále Evropské lize, kde však skončil na kopačkách hráčů Manchesteru United. Ti v osmifinále zastavili také milánské AC. V pohárech tedy italský fotbal do Evropy příliš hlubokou díru neudělal. Změnu by však mohla naznačovat situace v Serii A, kde došlo ke změně stávajících poměrů, ke zvýšení konkurence.
Juventus sesazen z trůnu
Tam se totiž stalo něco v poslední době nevídaného. Juventus nevyhrál titul! Stalo se tak po dlouhých devíti letech, během kterých italskému ligovému fotbalu jednoznačně kraloval. Vyhrával ligové zápasy, získával potřebný počet bodů. Sečteno, podtrženo – v domácí soutěži neměl konkurenci. A tak se hlavní myšlenky funkcionářů Juventusu přesunuly na zisk evropské trofeje. V Lize mistrů jí byl blízko v letech 2015 a 2017, kdy ho zastavil těsně před dosažením vysněného cíle vždy španělský celek. Nejdříve turínský celek ve finále přemohla Barcelona, o dva roky později také Real Madrid. Zbýval poslední krůček, ke kterému měl dopomoci Cristiano Ronaldo. Posila z roku 2018 ale Juventusu sice pomohla k dalším dvěma ziskům mistrovského titulu, v Evropě ale kouzlo Ronaldo nezafungovalo.
Stalo se ovšem něco jiného. V letošní sezoně, kdy Juventus v Lize mistrů překvapivě v osmifinále nestačil na Porto, se stalo něco také v Serii A. Od prvních kole italské lize kralovaly spíše milánské celky než ten z Turína. Ten sice vyhrál poslední tři zápasy a v předposledním kole porazil i pozdějšího mistra Inter, ale nakonec se museli jeho hráči spokojit až s konečným čtvrtým místem. V sezonách 2005-2011 sice dokázal Juventus skončit i hůře, ale v té době se turínský celek ještě šplhal zpět na vrchol po korupční aféře z roku 2006.
Inter Milán a ti další
Vyřazení Juventusu z nejvyšší italské soutěže nejlépe využil Inter Milán, který od roku 2005 získal pět mistrovských titulů v řadě. Po něm jednou využil situaci ještě AC Milán, ale poté už opět kralovali Bianconeri. Oba milánské celky, oba slavné týmy z hlavního města, ale i další se v té době opět zařadili v Itálii mezi “ty další”. Během turínského kralování se mezi italskou elitu probojovala Neapol, v posledních dvou letech byla Juventusu soupeřem nově také Atalanta Bergamo. Poslední ligový titul v roce 2020 získal Juventus s jen jednobodovým náskokem před letošním mistrem Interem. Nově rozdání karet v Itálii ale dokumentuje také fakt, že páté Lazio ztrácelo v loňské sezoně na první místo pouhé 4 body. V letech minulých bylo přitom úspěchem, když se na záda Juventusu z takovéto vzdálenosti koukal druhý tým.
V letošní sezoně byl převrat v italské Serii A dokonán. Z obou milánských celků vydržel nejdéle Inter, který se tak na konci sezony mohl pyšnit s pohodlným dvanáctibodovým odstupem na čele. Na druhém až pátém místě se těsně za sebou naskládaly týmy: AC Milán, Atalanta Bergamo, Juventus a Neapol. Všechny čtyři kluby se přitom vešli do pouhých dvou bodů. Juventus dělil jediný bod od toho, abychom osminásobného obhájce mistrovksého titulu neviděli v příští sezoně vůbec v Lize mistrů. A to se přitom mezi nejlepšími dlouhé týdny drželo také největší překvapení letošní sezony – Sassuolo.
Naplní Itálie roli favorita?
Italský trpaslík přitom patří mezi týmy, které na letošní EURO dodal nemálo hráčů. V italské reprezentaci najdeme tři hráče z tohoto malého klubu, navíc jak Manuel Locatelli, ale především Domenico Berardi patří k ústředním postavám Squadry Azzurry. Více hráčů do italské reprezentace dodal pouze Juventus. To ovšem může ukazovat také to, jak moc se italské kluby spoléhají na italské hráče.
Po výkonech v kvalifikaci a také v základní skupině je Itálie mnohými odborníky pasována mezi favority celého EURa. Mezi silné stránky je počítána právě soupiska, konkrétně vyvážené složení celého týmu. Tým má spolehlivého brankáře (Donnarumma), zkušenou a navíc sehranou stoperskou dvojici (Chielini, Bonucci), v útoku pak obávaného střelce (Immobile). Přesto však na italské soupisce něco důležitého nenajdeme – hvězdu, ideálně ve středu zálohy. Ani to však nemusí být na škodu, pokud tým bude fungovat skutečně jako tým.
V základní skupině Italové roli favorita naplnili beze zbytku. Vyhráli všechny tři zápasy, ve kterých navíc nedostali ani jeden gól. Ten dostali až v osmifinále od Rakouska. Ten první, který je mohl o roli favorita připravit, v 65. minutě pro ofsajd uznaný nebyl. Ten druhý ve 114. minutě už sice platil, ale jen korigoval výhru Italů 2:1 po prodloužení. V dalším kole Italy čeká lepší z dvojice Belgie-Portugalsko. Proti se tak ve čtvrtfinále postaví buďto druhý nejlepší střelec italské ligy Romelu Lukaku, nebo ten nejlepší Cristiano Ronaldo. Pošlou jejich týmy favorizované Italy domů?
